O hledání. Nový role v životě, rovnováhy, sebe sama, klidu, smyslu života, ať už je to cokoliv. O mateřství. O tom, začít zase psát, i kdyby třeba jen krátký štěky, protože mi to tak sakra moc chybí. O sdílení s anonymní masou internetu, protože mi prostě nestačí psát si jen do šuplíku – a přitom si potřebuju tolik věcí srovnat v hlavě. A život běží dál a na nic se neptá a člověku je skoro třicet a zjišťuje, že světu i sám sobě rozumí snad ještě míň než dřív...
